Úvod  » napsali o nás v médiích

Rybolov pod plachtami

RYBOLOV POD PLACHTAMI
Jan Pýcha (Čenda)

Velká plachetní loď není klasickým prostředkem k cílenému lovu oceánských druhu ryb. Ale proč se stále držet klasiky za každou cenu. Objevovat nové metody a přístupy k rybolovu patří a je to snad i to, co nás stále žene kupředu a vytrhuje z rutiny. A to hlavní je, že plachty jsou tiché a vítr nesmrdí. 

Každý kdo odjel za rybami trochu dále, například do Norska či Španělska zná důsledky svého rozhodnutí. Obhajoba vysokého rozpočtu před zbytkem rodiny a vlastním svědomím je rychle zapomenuta a pak už se člověk pouze hrozně těší. Dále následuje dlouhá cesta,stres související s přáním být všude v čas a chytit co nejvíc..osobně se dávám dohromady, tak tři dny po návratu. Dovolená to opravdu moc nebývá,spíše sportovní výkon ,ale na rybách se má přeci i trochu odpočívat. 

Obdivuji plachetnice. Do Karibiku na ostrov St.Martin jsem letěl na měsíc plachtit. Výsledkem bylo mimo jiné šest měsíců úchvatného objevování místního rybolovu. Studium to bylo náročné a hlavním poznatkem se časem ukázalo, že nechvátat, zapálit si, nalít velkou sklenici bílého rumu co z něj hlava nebolí a na ryby zapomenout je to úplně nejlepší. Při rybolovu z jachty v karibské oblasti je to totiž opravdu možné. Teplíčko ,běžný cvrkot na lodi, měnící se úžasné výhledy na okolní ostrovy a mírná rumová ebrieta proti mořské nemoci, dává zapomenout na to,že kapitán udržuje konstantní ,,rybí,, rychlost sedmi uzlů a pečlivě sleduje deepsounder. Modelová situace .Plujete nad vulkanickým zlomem dna, kde cca.čtyřicetimetrová hloubka padá do tříkilometrové propasti. Na zábradlí za kokpitem jsou v holdrech nastraženy dva krátké mořské pruty s multiplikátory, jedna šňůra se zařezává kousek za zádí do asi sedmi metrů a pracující špička prutu reflektuje perfektní chod čtyřiceticentimetrové rapaly magnum. Na druhém prutu poskakuje po hladině velká gumová sepie. Všichni se věnují karibskému odpočinku do chvíle kdy do tichého šumění větru zařve nekompromisně skoro na krev dotažená brzda multiplikátoru. Skupinový výkřik ,,ryba,, startuje paniku celé posádky. Kapitán okamžitě zmenšuje plachty a snaží se loď co nejvíce zpomalit, ten kdo je nejblíže prutu zasekává a nastává chvíle pravdy,,jak je to velký,,.Toto je zásadní otázka,protože plachetnice rybu nemůže pronásledovat, pouze zpomalí jak to jen lze. 90% úlovku je možné zdolat, ale na velkého marlina či tygřího žraloka prostě nemáte sílu,což je daň za plachetní pohon. V praxi se marlin ke čtyřem metrům velký, zaseknutý u Venezuely , utrhl dříve než prasklo zábradlí s holdrem prutu a tygří žralok si prostě lehne na dno a nehnete s nim ani za nic. 

Většina úlovku při trollingu však končí na palubě, nejčastěji se jedná o malá bonita, tuňáka obecného a žlutoploutvého, dorado/mahi-mahi,dolphin fish/, wahoo, kingfisch a velké barakudy. Nejedná se o skandinávský tresčí masakr, jedna až tři ryby za den lze považovat za úspěch, zvláště proto, že nejsme na rybách, ale na výletě. Trolling totiž probíhá cestou na další destinaci, jiný ostrov či jinou bílou pláž. Svou invenci v tomto případě použijete pouze na výběr nástrahy,zbytek je na zkušenostech kapitána. Úlovek, vyjma barakud se zpracovává ihned na palubě lodi. Kdo neochutnal opravdu hodinu starý steak z mahi-mahi,neví jak chutná dokonalost. Můj přitel George si vypěstoval závislost na sašimi, což je pokrm ze syrového tuňáka v citronu, pepři a olivovém oleji. 

Večer po dokonalém dni, je dobré dát manželce dvacet dolaru a poslat ji do karaoke baru, protože nastává zásadní okamžik a to lov jedné z nejatraktivnějších sportovních ryb, tarpona atlantského. Tarpon je nejčastěji loven v deltách, zálivech a lagunách a to o hmotnostech 9-35 kg. 

Výjimečně může dorůst až do hmotnosti překračující 136 kg. Pouhé pozorování hejna lovícího u hladiny schrimps tj. malé krevetky je velký zážitek. Ulovit ale tuto rybu, která vzezřením i chováním velmi připomíná našeho bolena dravého je velkou zkouškou trpělivosti a umění taktizovat. 

Metody lovu jsou přívlač, lov na živočišnou nástrahu a pro fajnšmekry saltwater flyfishing, neboli muškaření. Najdete-li hejno,což speciálně na ostrově St.Martin není vůbec problém, máte pouze jeden pokus, po neúspěšném záseku ryby přestanou absolutně brát. Osobně jsem napočítal asi 12 kontaktů s rybou do prvního úspěchu. Každý den jeden, což je nervy drásající a potupné. Pořadí neúspěchu bylo asi následující: prvním výpadem přervaná pletenka, narovnání háčku, ryba přeskakující dřevěné molo na kterém jsem stál atd... Začalo to být velice osobní. Tarponi se mi zkrátka vysmívali, protože po marném pokusu dál vesele konzumovali krevetky těsně u hladiny, ale po nástraze se ani nepodívali. Kapitulace a přechod k přírodní nástraze bylo to poslední co jsem podnikl. S kapitánem Honzou jsme potom přes den seděli na molu chytajíce malé nástražní rybky, což je taktéž velmi vtipná činnost. Táhnete zmítající se rybku, vzápětí barakudu a pak prázdný silon. Druhá efektivnější možnost je potopit se na útes a střelit harpunou malého červeného okounka jménem big eye. Na filetku z této delikatesní rybky jsem z lodi na ostrově St.Barth ulovil svého prvního tarpona. Zabral na položenou okolo půlnoci. Po nádherném boji a mnoha výskocích byla na opravdu těžké náčiní zdolána a puštěna ryba 150 cm odhadem vážící 25-30 kg. 

Myslím,že tarpon je perfektním soupeřem pro toho kdo si troufne ovládat mořský muškařský prut a že i počet ulovených ryb touto metodou bude mnohem vyšší a sportovní zážitek nesrovnatelný oproti lovu ze dna. 

Pro ideální dovolenou lze zvolit jednu ze dvou tras. Severní a nebo jižní. 

Severní trasa-přílet na St.Maarten, nákup zásob na loď /nafta, jídlo, voda/ a následná plavba okolo St.Maartenu, dále pak Anguily, St.Bart, St.Kids a vskutku nádherný ostrov Nevis. Tato trasa je ideální pro lov tamponů. Nevýhodou je poměrně hustá obydlenost ostrovů a méně nedotčené přírody. 

Pro rybolov se však jedná o ideální trasu. 

Trasa jižní je co do typicky karibské přírody naprosto perfektní, ryb zde však zatím bylo uloveno méně. 

Startovací destinací je v tomto případě Grenada, nebo Martinik.Při plavbě z Martiniku je třeba počítat zhruba se třemi týdny.Cílem jsou v obou případech Grenadíny. Na lodi je zajištěno vše co si člověk může přát a jste v rukou zkušené posádky, která už lecos zažila a je možno jim plně důvěřovat. Kapitán vás vezme na místa mimo běžný turistický ruch, takže obézní kreatury z USA budou v bezpečné vzdálenosti a to je velmi důležité. 

Doufám,že stihnete navštívit Karibik, dokud nebude zničen bezohlednou masovou turistikou a to především americkými obřími výletními loděmi, které pojmou několik tisíc osob. Podle fotografií laguny na St.Maartenu jsem porovnal stav pouze 15 let nazpět a nyní a bylo mi do breku. 

Inu jsi američan,kdo je víc.. 

Ale zatím stále je možno si užít tropického ráje a ve stínu palem s chladným drinkem v ruce a potomky Boba Marleyho snít o nádherných rybách a přát si aby tomu tak bylo i v budoucnu..Sun is shainee..weather is a salt and worm yahh.. 

Třeba se tam potkáme.